Ručník sem, ručník tam

Pro závodníky uděláme maximum, jako vloni. Takže dnes byla na řadě IKEA a nákup ručníků, tašek, propriet do šatny a hlavně zásobováním sacharidy mojí maličkosti a mé drahé milované sestry, toho času v roli mé výkonné asistentky.

Na konci dne prohlásila, že mě má plné zuby, což docela chápu. Celý den jsem telefonovala, nebo diktovala, co ještě musíme zařídit, koupit, na co nesmíme zapomenout, co jsme vloni podcenili. No a jí se při tom zapisování v autě dělalo špatně.

Sice jsem se snažila vše napravit při našich odpočinkových pauzách v restauracích, ale nic naplat. I tak jsem prý příliš často koktala, zadrhávala se, pletla slova a ona se na mě vždycky podívala, jako by byla moje matka, bo co!

Zbývá už prostě málo času a ještě toho hodně zbývá zařídit.