Deník běhny - Znáte Blanku Milfaitovou?

To je holka z lesa, která vaří marmelády z vášně a s vášní. A já si koupila nejen její marmelády, ale i knížku. A hned po prvních stránkách jsem nevěřila vlastním očím, ona ta holka i běhá! Kde jako byla vloni, když se pořádal náš závod? No jistě, pořád někde lítá po Evropě a vaří marmelády.

Té holce jsem napsala, ať přijede letos, když to vloni nevěděla, ne? A ona na to, jasně, přijedu. Zaběhneme si spolu čtvrtmaraton! Nejdřív jsem byla nadšená, máme celebritu, hurá hurá, cože, jako že spolu poběžíme? Já jsem obtloustlá, neforemná, mám pneumatiku, takže takhle by to nešlo. Zeptala jsem se ještě jednou, trochu opatrně, jako že fakt?

A pak jsem šla běhat. To bude ostuda, když nenatrénuju, já si chci pokecat s tou ženskou, která si jde za svým snem, a když za ní budu plápolat a slova neřeknu, protože nebudu moct, no tak co si odveze z Písku za zážitek? Že jsme tady mlčenliví podivíni, co běhají kolem řeky? Nenenene, já si také jdu za svými sny a já vím, že to dokážu!

Teď, když i město Písek se na radě usneslo, že nějakou tu korunu nám dají? Sice polovinu toho, co jsem čekala, no vastně kecám, já jsem čekala, že nám nedají nic a chtěla jsem už rebelovat a přejmenovávat závod, už jsem ho chtěla i přesunout k nám do vesnice, však tam bychom to také uspořádali:-) Ale teď, když nám byl přiklepnut příspěvek, tak poptám výrobu medailí a snad to bude i stačit. 

A dál sháníme sponzory, pomáhá mi spoustu dobrých duší, abychom závodníky napojili, nakrmili, namasírovali, pojistili závod, zajistili časomíru, sehnali spoustu darů.... Velké firmy se o náš závod přestali zajímat, tak budeme propagovat malé firmy a živnostníky, no kdo to v této republice dělá? :-) krásné jaro!