O nás

Někdy se stane, že má člověk nějaké starosti.

Mně na to funguje běhání. A jak takhle běžím od starého mostu v Písku směrem k zimáku a ke Smetáku, tak mě tak napadne, ty jo, tady je to pěkný, tady by se určitě líbilo lidem běhat, proč tady nikdo neběhá? Jen já ve své růžové šusťákové bundičce, zcela osamocena.

Proč tady nepotkávám žádné další fešandy a fešáky? Tedy čas od času někoho potkám ,ale proč tak málo. Uspořádám tady maraton, jo! Napíšu to starostovi, jo! A bude to velký, jo!

Tak takhle to vzniklo, napadlo mě to při běhu podél řeky Otavy a nemohla jsem se té myšlenky zbavit. A znáte to, když něco vrtá v hlavě a nechce vás to opustit, červík hlodá a provokuje: „ tak udělej něco, ne? „

Nejdřív jsem napsala starostovi města, co on na to? Myšlenka se mu líbila. Prý mi přeje hodně štěstí, záštitu nám poskytne, možná i sám poběží ☺.

Tak a bylo, pomalu jsem se o tom začala šířit, oslovovat partnery akce, sponzory (no, to bylo!) a i když to šlo pomalu, šlo to ☺. Pořád to jde, postupuji k cíli. Jen mě mrzí, že kvůli organizaci si já nezaběhám.

Kamarádky na to dodnes vzpomínají, že jsem jim o tom jednou na pivu nadšeně vyprávěla, oni na mě koukali, co to zase vymýšlím a na dalším pivu už jsem je žádala o pomoc při organizaci, prý to bylo hroně rychlé:-)

Původní motiv totiž bylo to, že když budu něco takového organizovat, tak že mě to donutí natrénovat na desítku, nebo dvacítku…. Mno, jsem přece ředitelka závodu (a někdy i celého vesmíru), takže natrénováno budu mít příště, až náš závod bude mít organizační tým a já budu vetchou stařenkou běhající třeba štafetu v nejstarším týmu závodu.

Přeji sobě i městu a všem závodníkům, kteří poběží, aby jim příprava i závod daly neobvyklé zážitky, překonání met a rekordů a hlavně sama sebe, nové přátele, muže nebo ženy, prostě lepší život a dobrý pocit. Běhu zdar a kolem Otavy obzvlášť!

Jarka Králová

organizátorka