Nemiluju vstávání a poslední týden jsem toho moc nenaspala. Dnes jem vstávala před pátou.
Nemiluju stres a poslední měsíc jsem ho měla pořád. Nemiluju administrativní práce a poslední dny jsem pořád jen sepisovala nějaké věci, dary, rozpočty, maily.... Miluju legraci a poslední dny se mnou moc nebyla. A miluju ten pocit, když se to povede!
A já mám ten pocit, že se to povedlo a myslím, že dobrý pocit z dnešního dne mělo víc lidí. Nejen synové, že byli celý den venku (!), potkali spolužačky, viděli krásné házenkářky, co fandili na trati, pomáhali s pitným režimem na občerstvovačce a i další z mého týmu se netvářili nazlobeně.
Jedině tehdy, když se potkali s blbcem na kole, co odmítnul respektovat závod běžců a uzavírku města a jel dál, nebo lidi, co se pletli v cíli, protože byli "mimo". Ale i to je dobré vědět a zažít, že prostě na tupce člověk narazí v každém ročním období a může si natrénovat reakci na tuto srážku.
A já se seznámila s Blanka Milfaitová, zjistila jsem, že je to príma baba, která nejde zastavit, má príma chlapa, který ji ve všem podporuje a krásnou hnědookou holčičku, co běhá nejrychleji z té trojice. Chtěla jsem se s ní seznámit, protože máme oblíbené životní motto: "Svět patří těm, co se neposerou!" A ona si zaběhla čtvrtmaraton, v 5.měsíci těhotenství! a za to jsem dostala marmeládu velkou jako moc moc a tu si schovám a nikomu ji nedám:-) a zajedu za ní do kavárny na větrník, který svět neviděl!!!! Díky za podporu:-)
Přátelé, kamarádi, příští rok už necháme trasu takto, zázemí ještě víc vytuníme, banánů nakoupíme stejně, bo zbyly:-) a i víme další věci, co zlepšíme. Protože mám kolem lidi, co koukají a pak mi i řeknou, co uděláme jinak jako JIrka Gruntorád- úžasný moderátor, který dělá, co může (to je ostatně taky dobrý heslo), parťák a trasér do nepohody Martin Zvoníček, který musel dnes najet na kole ukrutně moc kilometrů, Aleš Pixa, který mi zaváděl systém do předávání cen a to bylo moc dobře (těch štafet se vždy přihlásí o 150% víc než v předregistraci), všichni příbuzní i kamarádi i jen příznivci toho našeho běhu no a pak tři Králové, bez nichž by byl můj život smutný příběh! Všem moc děkuju, dobrovolně a zadarmo mi pomáháte a já vím, že vám to jednou vrátím!
A všem, co jste tam běželi, několik postřehů z řad mých milovaných kamarádek a kamarádů:
"já snad začnu taky běhat, podívej se, jaký to jsou krásný kluci (holky)"
"ty jo, ty holky (kluci)mají krásný prdelky (nohy, stehna, břicha), já chci taky"
"lidi, co běhaj jsou v pohodě"
- mým cílem je rozběhat všechny včetně mě, já si na start svého závodu stejně jednou stoupnu (dnes jsem jen cvičně doběhla od startu pro čokoládu) a dosáhnu svého cíle. Proto jsem kurňa ten Královský maraton zakládala, no ne? Běhu zdar!